Kurz pájení – #5 – Odporový drát, lankový drát, tavidlo

V minulém dílu jsme probrali nejdůležitější základy. Od této chvíle se již nebudu soustředit na vysvětlování samotného pájení.

Budeme se zabývat konstrukcí některých jednoduchých obvodů. Probereme také informace o pájení některých elektronických součástek.

Objednejte si sadu prvků a začněte se učit v praxi! Kliknutím sem přejdete do obchodu >>

Cíl páté části kurzu pájení

V této části se zaměříme na pájení velkého (velmi velkého) počtu rezistorů. Tento úkol má dvojí účel. Za prvé, a to je zřejmé, jde o nácvik montáže elektronických zařízení. Za druhé se jedná o praktické cvičení na paralelní a sériové obvody, které již byly probírány v kurzu elektroniky (úroveň I).

Hotové sady pro kurzy Forbot
Sada prvků   Zaručená podpora   Odeslání do 24 hodin

Sada obsahuje 5 desek plošných spojů a elektronických součástek pro kurz pájení, včetně: diod, rezistorů, gold pinů, čipových spínačů!

Oblíbený paket (komponenty a nářadí): Pájecí mistr

Les rezistorů - noční můra elektroniků

Název tohoto článku může znít trochu hrozivě – ale nebojte se. Toto cvičení je vlastně o pájení jednoduchého obvodu, který napájí 5 LED diod. V čem je háček? Hlavním cílem při návrhu této desky bylo použít co nejvíce rezistorů. Schéma zapojení a vzhled desky plošných spojů by proto mohly vzbuzovat obavy.

Jak si pravděpodobně pamatujete z kurzů elektroniky, rezistory mohou být zapojeny sériově a paralelně. Tímto způsobem lze realizovat rezistory s neobvyklými hodnotami odporu.
Možnosti zapojení rezistorů (sériově a paralelně).

Schéma zapojení naší desky vypadá takto:

Jak jsem již dříve uvedl, máme k dispozici velký počet rezistorů, přesněji 27, ale pro zjednodušení jsme použili pouze dvě hodnoty 1k a 100R. Označení „vertikálně-vertikálně“ a „horizontálně-horizontálně“ nám napovídají, jak je máme namontovat – k tomu se dostaneme za chvíli.

Teoretické domácí úkoly

Kdo chce, může si jako doplňkové cvičení spočítat součet odporů v jednotlivých větvích. Není to složité, stačí se podívat na všechny odpory jednotlivě.

V praxi nevypadá deska plošných spojů pro tuto úlohu (č. 2 ze sady) vůbec špatně:

Deska s plošnými spoji - TOP vrstva.
Deska s tištěnými spoji - SPODNÍ vrstva.

Kam má být připájen příslušný rezistor?

Při takovém počtu součástek (s různými hodnotami) by bylo obtížné sestavit obvod pouze podle schématu zapojení. Užitečný může být také montážní plán (obrázek desky ze softwaru použitého k jejímu návrhu):

Náhled PCB od společnosti EAGLE CADSOFT.

Na obrázku výše je pohled na desku shora (strana s komponenty), zatímco absence laminátu v tomto případě umožňuje náhled na rozložení kolejí. Zde můžete snadno lokalizovat jednotlivé komponenty. Stačí porovnat popis součástky, např. R1, s popisem na schématu zapojení.

Osazení součástek na desku plošných spojů - v jakém pořadí?

Existuje několik teorií, podle kterých by měly být součástky pájeny v určitém pořadí. Dva z nich stojí za zvážení:
  1. Začneme nejnižšími součástkami a postupujeme nahoru,
  2. přičemž pájíme součástky podle postupných funkčních bloků.

Ve většině případů se nevyplatí věnovat pozornost pouze číslování součástek na desce plošných spojů.

První metoda, tj. začít s malými součástkami, nás chrání před situacemi, kdy po zapájení větších součástek do malé desky je problematické umístit vedle ní něco menšího. Například bude obtížné zapojit a připájet malý keramický kondenzátor, pokud jsme kolem něj předtím připájeli poměrně velké LED diody.

Druhá metoda se osvědčuje zejména u větších desek s plošnými spoji. Složitější obvody se skládají z různých modulů, např. napájecího zdroje, mikrokontroléru atd. Pak se vyplatí je tímto způsobem pájet. Proto je vhodné pájet je tak, aby bylo možné okamžitě zkontrolovat funkci jednotlivých modulů.

V praxi: Před zapájením drahého mikrokontroléru se vyplatí spustit stabilizátor napětí a zapájet například kondenzátory. Pokud při instalaci napájecího modulu uděláme chybu, bude rozpoznán ještě před připájením mikrokontroléru, a proto nemůže dojít k jeho poškození.

Bylo by možné připájet k dané desce plošných spojů další diody s rezistory. Obvod je však tak jednoduchý, že to nedává velký smysl. V každém případě je jednodušší začít od nejnižších prvků obvodu – tedy od rezistorů.

BOM - Seznam komponentů

Rezistorů je poměrně dost a bylo by ztrátou času hledat každý z nich na schématu (kontrolovat hodnoty). Zde přichází ke slovu seznam materiálů („Bill of Materials“, BOM), což je seznam komponent vytvořený softwarem použitým k návrhu desky (nebo v horším případě ručně).

Pro desku plošných spojů v tomto článku je část o rezistorech následující:
				
					R1      100R vertikalně      R-EU_0207/2V 0207/2V  rcl            1
R2       100R vertikálně      R-EU_0207/2V 0207/2V  rcl            1
R3       1k horizontálně      R-EU_0207/7  0207/7   rcl            1
R4       1k horizontálně      R-EU_0207/7  0207/7   rcl            1
R5       1k horizontálně      R-EU_0207/7  0207/7   rcl            1
R6       1k horizontálně      R-EU_0207/7  0207/7   rcl            1
R7       1k vertikálně        R-EU_0207/2V 0207/2V  rcl            1
R8       100R horizontálně    R-EU_0207/7  0207/7   rcl            1
R9       100R vertikálně      R-EU_0207/2V 0207/2V  rcl            1
R10      100R horizontálně    R-EU_0207/7  0207/7   rcl            1
R11      100R vertikálně      R-EU_0207/2V 0207/2V  rcl            1
R12      100R horizontálně    R-EU_0207/7  0207/7   rcl            1
R13      1k vertikálně        R-EU_0207/2V 0207/2V  rcl            1
R14      100R horizontálně    R-EU_0207/7  0207/7   rcl            1
R15      1k horizontálně      R-EU_0207/7  0207/7   rcl            1
R16      1k horizontálně      R-EU_0207/7  0207/7   rcl            1
R17      1k vertikálně        R-EU_0207/2V 0207/2V  rcl            1
R18      1k horizontálně      R-EU_0207/7  0207/7   rcl            1
R19      1k horizontálně      R-EU_0207/7  0207/7   rcl            1
R20      1k horizontálně      R-EU_0207/7  0207/7   rcl            1
R21      1k horizontálně      R-EU_0207/7  0207/7   rcl            1
R22      1k horizontálně      R-EU_0207/7  0207/7   rcl            1
R23      1k horizontálně      R-EU_0207/7  0207/7   rcl            1
R24      100R vertikálně      R-EU_0207/2V 0207/2V  rcl            1
R25      1k vertikálně        R-EU_0207/2V 0207/2V  rcl            1
R26      1k horizontálně      R-EU_0207/7  0207/7   rcl            1
R27      100R horizontálně    R-EU_0207/7  0207/7   rcl            1
				
			

První dva sloupce jsou pro nás nejdůležitější. Tam najdeme název rezistoru na desce plošných spojů, např. R1, a informace o jeho hodnotě a uspořádání 100R ve svislém směru.

Vertikální a horizontální uspořádání rezistorů

Standardní rezistory mají dva vodiče, které lze ohýbat. Proto lze takový prvek připájet k desce plošných spojů ve dvou variantách:
  1. horizontální – nejběžnější řešení,
  2. vzpřímený (vertikální).
Druhá varianta zmenšuje prostor potřebný pro součástku, ale tento typ instalace je stále vzácnější.

Pro zmenšení velikosti obvodů se dnes používají součástky pro povrchovou montáž (SMD), kterými se v tomto kurzu nezabýváme. Jejich pájení je mnohem obtížnější – zejména pro začátečníky.

V praxi je takový rezistor potřebný k montáži součástek jedním z výše uvedených způsobů:

Rezistor vytažený z lepicí pásky.

Ohněte kabely podle níže uvedených vzorů:

Rezistor připravený pro vodorovnou (vlevo) a svislou (vpravo) montáž.
Chtěl bych upozornit, že nohy nejsou ohnuté dokonale kolmo ke komponentům. Malá odchylka zajistí, že rezistor po vložení nevyletí, když se deska otočí pro pájení.

V praxi se tyto dvě součástky později vloží do desky plošných spojů následujícím způsobem:
Příklad vertikálně a horizontálně pájených rezistorů.

Nyní, když víte, jak zacházet s komponenty, je čas na skutečnou práci, a to pájení.

Struktura obvodu: Rezistory

Nejprve začneme s rezistory. Abyste mohli pracovat rychle a snadno, doporučuji začít pájením všech rezistorů 100R. Zkontrolujeme tedy předchozí seznam materiálu, abychom zjistili, o které rezistory se jedná, a začneme s R1 a R2.

První elementy - rezistory 100R.

Umístěte rovnou nožičku na místo většího kruhu ve vrstvě s nápisem a do druhého spoje umístěte zakřivenou nožičku. Nyní je čas desku s plošnými spoji otočit. Pro lepší čitelnost je v následujícím příkladu uvedena situace s jedním rezistorem.

Ohýbání nožek

Rovné nožky.
Ohnuté nožky.

Aby prvek při pájení nevypadl, je dobré nožičky ohnout. U velmi jednoduchých obvodů nezáleží na tom, jak to uděláte.

Je však třeba mít na paměti, že nejlepší by bylo vždy ohnout směrem ke straně, kde je pájecí podložka připojena k dráze.

Pak je čas na pájení. Tento proces nejlépe ilustruje animace v předchozí části. Součástku a podložku zahřejeme a poté přidáme cín. Snažíme se, aby výsledné spojení bylo lesklé a elegantní.

Příklad pájení rezistoru.

Abyste nepoškodili pájecí spoj při vyjímání páječky, můžete hrot opatrně posunout podél nožičky směrem nahoru. Zbytky cínu pak zůstávají na drátu součástky – to si ukážeme v některém z dalších videí.

Nakonec odřízněte vyčnívající část nohy bočním řezákem. Mělo by se vytvořit podobné spojení jako na obrázku níže (v pravém dolním rohu):

Hotové připojení (pravý dolní roh).
Jak vidíte na fotografii výše, v místě, kde jste odřízli přebytečnou nožičku (nad pájecím cínem), zůstává kousek olova, který je „otevřený“ a vystavený atmosférickým vlivům.

Proto stojí za zvážení druhý pokus, a to nejprve odříznout nohu (levý roh na fotografii výše) a teprve poté pájet. Tímto způsobem můžete tento hrot pokrýt ochrannou vrstvou cínu (dotykem v místě, kde byl pájecí hrot na konci pájecího procesu odříznut).

V hobby sektoru se tím nemá cenu zabývat. Pokud je to pro vás pohodlnější, můžete nožky odříznout.

V tomto cvičení jsem nožky na konci odřízl, jak můžete vidět na videu:

Postupným vytvářením dalších pájecích spojů se dostaneme do bodu, kdy jsou již všechny rezistory 100R na svém místě:

Pájení všech rezistorů 100R.

Podobně postupujeme s rezistory 1k, tj. začneme s R3 podle BOM. Po několika minutách práce jsme dosáhli bodu, kdy je náš les rezistorů hotový:

Płytka po wlutowaniu kompletu elementów.

Sestava obvodu: přepínač s dip-switchem

Přišel čas na přepínač, který se ve skutečnosti skládá z pěti přepínačů v jednom krytu. Tato součástka leží níže než LED diody, takže ji nyní musíte připájet. Po cvičení v minulé části (pájení spojů) to pro nikoho nebude problém:

Dip-switch vložený do PCB.
Připájený přepínač.

Příliš dlouhé zahřívání spojů může poškodit plastové části spínače!

Fungování tohoto přepínače je zcela intuitivní, ale pro jistotu tři věty vysvětlení. Na spodní straně je 5 párů kabelů. Každý bílý posuvník je zodpovědný za jeden (paralelní) pár. Ve vypnuté poloze jsou tato vedení otevřená, v zapnuté poloze jsou spojená.

Kabely této komponenty jsou tak krátké, že je není třeba stříhat.

Montáž obvodu: Světelné diody (LED)

Je čas připájet 5 diod. Barvy lze zvolit podle potřeby. V mém případě jsou všechny zelené (abych mohl na konci porovnat jejich jas). Při pájení diod je důležité dodržet jejich polaritu. Nelze je pájet náhodně.

Na nápisové vrstvě vidíte, že všechny pozice pro diodu mají zářezy. To je samozřejmě analogie k diodě, která má také takový zářez na pouzdře. Kromě toho pravděpodobně pocítíte určitý odpor při zasouvání diody do desky plošných spojů. Důvodem je malé ztluštění na nohách, které je vidět na fotografii níže:

Zhrubnutí na nožičkách diody.

Nedělejte si s tím starosti, jen diodu trochu silněji stiskněte. Tak, aby se zelený kryt dotýkal laminátu. Samozřejmě všeho s mírou, aby nedošlo k přetržení kabelů. U všech diod vynechávám krok pájení, protože se nijak neliší od ostatních součástek.

Sestava obvodu: Připojení napájení

A konečně horní součást – napájecí přípojka typu ARK, tj. se šroubovými svorkami pro kabely. Stojí za zmínku, že tato složka má relativně nejsilnější linky, takže by měly být před nanesením cínu řádně zahřáté.

Správné připojení by mělo být jako vždy lesklé:
Pohled na připájený spínač a napájecí konektor.

Spojovací vodiče této součástky již vyčnívají poměrně daleko ze základny. Odříznutí takto silných nohou však může být velmi obtížné. Zde je rozhodnutí na vás – já jsem ho nezkrátil.

Řešení problémů před uvedením do provozu

Pokud je celý obvod připájen, tj. vypadá jako na fotografii níže, je vhodné zkontrolovat, zda byl správně sestaven. To provedeme před připojením napájecího zdroje.

Rozvržení těsně před uvedením do provozu - čas na testování.
Co je třeba zkontrolovat?
  1. Jsou všechny součástky pájené?
  2. Vypadají pájecí spoje pěkně a leskle?
  3. Jsou všechny nohy uříznuté?
  4. Dochází na některém místě ke zkratu? Tuto zkoušku lze provést pečlivě vizuální kontrolou celé desky plošných spojů, ale nejlépe je použít univerzální měřicí přístroj.

Uvedení obvodu do provozu

Chcete-li uvést obvod do provozu, vložte do košíku baterii (4xAA) a nastavte vestavěný spínač do polohy OFF (prozatím). Konce kabelů pak musíte pevně zajistit v zástrčce pomocí šroubováku.

Zajistěte správnou polaritu (červený kabel na pozici označenou „+“).

Nyní přesuneme všechny přepínače směrem k okraji desky. Pokud vše vypadá v pořádku, můžete udělat další krok a zapnout napájení v bateriovém koši. Nyní by se nemělo nic stát – to je velmi dobré znamení!

Co se stane teď? Správné fungování obvodu je ukázáno na následujícím videu:

Hmm, proč dioda svítí jinak? Stačí se vrátit ke schématu zapojení a podívat se, jak je napájeno. Odolnost této větve je poměrně vysoká. Buďte si však jisti, že je to záměr, jedná se o simulaci vadné sestavy. V dalších částech kurzu se k tomuto příkladu vrátíme a vyměníme rezistory tak, aby dioda svítila jasněji.

Řešení problémů po uvedení do provozu

Některé chyby se projeví až po zapnutí napájení. Pokud dioda nereaguje na pohyb příslušného spínače, je vhodné zkontrolovat, zda nebyla omylem připájena opačně. Dále je nezbytné zkontrolovat pájecí spoje spínače a teprve na samém konci zbývá zkontrolovat hodnotu rezistorů a správnou instalaci (těchto součástek je několik – kontrola se stává poměrně zdlouhavou).

Řešení problémů - lankový drát

V poslední části kurzu pájení jsme se zabývali také vytahovačem cínu. Tento nástroj nás může zachránit před nejedním problémem. Výborně se osvědčuje v situacích, kdy je nadbytečné množství pájky. To bohužel neumožňuje dokonalé vytažení cínu.

Zde přichází na pomoc pájecí drát. Jedná se o pásek, který se skládá z měděných vláken. Lze jej také popsat jako měděný kabel bez izolace. Výhodou hotového vlákna je kompaktní, hustý oplet, který zlepšuje sběrné vlastnosti cínu. Tato forma je také jednoduše praktičtější, protože je celá navinuta na malé cívce.
Příklad splétaného vodiče. Zdroj obrázku: http://botland.cz

Jak funguje lankový vodič?

Jak vidíte, nejedná se o typickou mechanickou funkci, není zde žádný píst ani uvolňovací tlačítko – jako u odsávačky. Měděný pásek se rychle zahřívá a díky mnoha vláknům velmi snadno absorbuje cín. To je nejlépe vidět na následujícím videu.

Chcete-li vytáhnout cín pomocí splétaného drátu, jednoduše přiložte kousek pásky na požadované místo a zahřejte jej celý hrotem. Jakmile se cín roztaví, lze jej velmi snadno přenést z desky plošných spojů na opletení.

Díky tomu je deska s plošnými spoji v téměř dokonalém stavu.

Ve výše uvedeném postupu se předpokládá, že cín se na pásek přenáší pomocí vlastností roztaveného pojiva. Jak si možná pamatujete z předchozích dílů příliš dlouho zahřívaný (nebo ohřívaný) cín rychle ztrácí své vlastnosti. To je způsobeno tavidlem, které bylo původně v cínu. Během pájení vytéká tavidlo z pojiva, aby podpořilo proces pájení, a poté se odpařuje nebo tuhne na desce plošných spojů, jak je vidět na obrázku níže.

Tekuté tavidlo. Zdroj obrázku: http://botland.cz

Pokud takový „použitý“ cín znovu zahřejeme bez tavidla, nebude ochoten spolupracovat…. Proto je vhodné před prvním použitím opletení zkontrolovat tavidlo.

Řešení problémů - tavidlo

Jedná se o látku, která chemicky čistí spojované kovy a usnadňuje tak pájení. Hlavním účelem tavidla je odstranění oxidů a nečistot a usnadnění tavení cínu. Základní vybavení dílny Forbot zahrnuje tekuté tavidlo (existují také gelové verze – ty však nejsou předmětem tohoto kurzu).

Tekuté tavidlo. Zdroj obrázku: http://botland.cz

Lahvička se zdá být malá. Měla by však vydržet velmi, velmi dlouho. Tavidlo by se mělo používat v malém množství (1-2 kapky). Použití je velmi jednoduché: Přiložte špičku na místo, kde chcete znovu pájet, a jemně lahvičku stiskněte.

Větší množství není na škodu, ale tavidlo zanechává lepkavé stopy, které je nejlepší opatrně smýt izopropanolem.

Použití lankového vodiče v praxi

Je na čase začít v praxi používat slaněný drát a tavidlo. Níže uvedené video ukazuje několik příkladů použití těchto nástrojů. Nezapomeňte však použít malé množství tavidla. Videa byla nahrána s poměrně velkým zoomem, proto 2-3 rozlité kapky vypadají, jako bych rozlil půl lahve, což není pravda.

V praxi mi jedna lahvička tavidla v dílně vydrží více než rok!

Pro testování jsem použil pájené spoje na desce 1:

Kdy navlékat a kdy vysávat?

V této chvíli vyvstává otázka: Kdy byste měli použít extraktor a kdy slaněný vodič? Je to otázka praxe. Důrazně doporučuji používat obě metody současně.

V místech, kde je hodně cínu, je nejlepší začít s odtahovačem cínu. Tím se odstraní přebytečné pojivo. Později můžete pájecí pole důkladně očistit pomocí opletení.

Jako zkoušku je zajímavé sledovat, jak se slaněný vodič vypořádá s odstraněním cínu, který jsme nanesli na plošky desky č. 1.

Shrnutí

V tomto díle kurzu pájení jsme se věnovali uvedení prvního obvodu do provozu. Nebyl příliš složitý, ale obsahoval vše, co potřebovala i ostatní zařízení (elektronické součástky, zdroj energie, spínač). Ověřili jsme si také, jak funguje slaněný drát v praxi. Od nynějška by již nemělo být pro nikoho obtížné odstranit závady pájení.

V dalších článcích se podíváme na montáž dalších zařízení a naučíme se tak zacházet s dalšími elektronickými součástkami.

Objednejte si sadu prvků a začněte se učit v praxi! Kliknutím sem přejdete do obchodu >>

Přejít nahoru